V minulém čísle časopisu Respekt (18/2011) jsem četl zajímavý článek o roli „whistleblowers“ což by v českém jazyce odpovídalo „sojkám“. Jsou to osoby, které se snaží upozornit na nekalé praktiky, takový hlídači veřejného pořádku (proto ty sojky). Není snadné vypustit do světa „skandál“, ale pokud dokážou překonat strach a vykřiknout, zachraňují svět. Zpravidla jsou totiž tito lidé v české společnosti odsuzováni a persekuováni – nikdo nechce mít problémy, které nemusí, či to bourá jeho vysněnou představu o světě. Jak jsou na tom skauti ve své společnosti bratrů a sester?
Vytáhnout něco na veřejnost je často vnímáno jako „udavačství“ a to je po zásluze potrestáno. Je to však chyba. Oni to zpravidla dělají ve veřejném zájmu a nečeká je nic příjemného. Nejhorší situace je, když je podvodné jednání součást dané kultury.
Jednou ve článku zmiňovanou osobou byl i Radek Váňa jež před lety upozornil na uplácení v českém fotbalové lize. Váňa popisuje, jak již od mlada si vzal trenér útočníky stranou a učil je simulovat, jak spadnout ve vápně tak, aby rozhodčí písknul penaltu. A běda tomu, kdo při zápase po náznaku faulu neupadl. Dostal vynadáno, zejména když byl rozhodčí na jejich straně. Zajímavý je jeho popis, že dokud byl Váňa malý, připadalo mu to normální a měl pocit býti hrdinou, když díky simulovanému pádu jeho družstvo vyhrálo. Jak však stárnul tak zjistil, že spíše než-li výsledek byl důležitý pocit si dobře zahrát. Všude přítomná korupce a pocit trapnosti mu však bral radost ze hry. Po zápase se pak i styděl, když si blahopřáli k vítězství, ale věděl, že to bylo ovlivněné. Až se rozhodl tuto praxi zveřejnit a převratná televizní reportáž byla na světě.
Co mne zaujalo byla informace o tom, jak trenér v rámci co nejlepších výsledků dokázal u svých svěřenců pokřivit charakter a vyvolat pocit radosti, když se jim podařilo obelstít rozhodčího. Chtělo by se mi říci, že toto je něco, co u skautů asi jen tak nehrozí a měly by se s tím seznámit všichni rodiče. Na druhou stranu si nejsem jistý, kolik opravdových sojek je mezi skauty? Nebudeme spíše ti, kteří si vybaví bod skautského zákona týkající se přátelství a raději problém pomineme? Vždyť vypuštěním skandálu na svět určitě někoho poškodím, třeba i někoho blízkého….
Zajímavým poznatkem, jak si na tom stojí skauti, byla obdoba hry „diplomacie“, kterou Ornela vzala na jedno ze zasedání Náčelnictva Junáka. Byl to asi jeden z mála momentů, kdy jsme se nevěnovali projednávání materiálů, ale určité formě rozvoje vzájemné spolupráce (někteří to později k mému překvapení později označili za pokus o manipulaci, ale mne přišlo přínosné). Hra nás totiž rozdělila do skupinek představujících různé státy a omezila možnosti vzájemné komunikace mezi nimi. Některé státy měly k dispozici dostatek zdrojů, jiné nikoliv. Bylo nutné se domluvit na jejich přerozdělení, aby byla pokryta každoroční spotřeba všech států dřív než někde nastane nouze. Když by totiž zdroje některému státu došly, tak měl ještě k dispozici míčky jež představovaly skandály a které bylo možné hodit po jiném státu. Ten se buď mohl vzdát svých zdrojů nebo palbu opětovat. Vyhrál ten, kdo hodil poslední skandál a vtip byl samozřejmě v tom, že se do bitvy mohly potenciálně zapojit i další státy, takže jsme postupně začali v daném omezeném čase domlouvat různé aliance a vyměňovat si nadbytečné zdroje, atd.
Vyřešit hru se nám podařilo poměrně rychle a ani skandály nemusely být použity. Vlastně asi ani nikdo moc nechtěl, jak vyplynulo z následné zpětné vazby. Naše výchova se tomu brání. Zajímavé na hře bylo to, že použití skandálu vlastně představovalo katalyzátor jak se k výsledku dobrat, protože se tím zkrátil zdlouhavý řetězec vyjednání nutný k přesunu zdrojů.
Takže zpět k tématu whistleblowers. Myslím, že aspekt přátelství má u skautů větší význam než-li u běžného člověka naší konzumní společnosti a o to je to těžší. Je tu ovšem i určitá protiváha a to ve formě nejhůře měřitelného bodu, jež se týká souladu myšlenek, slov a skutcích. Tento bod také nabízí největší zdroj vnitřní síly jež může posloužit i k tomu překonat obavy a vykřiknout, že je něco špatně.I skauti tedy mohou být sojky a já bych rád popřál naší společnosti sojek hodně, protože je jich potřeba.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat