Junák jako firma?

Otázku "Junák jako firma?" Jsme si položili Šípkem poměrně nedávno při práci na iniciativě "Kam kráčíte skauti?" - takové hlubší pojetí rozvojového plánu - strategie. Řešíme totiž, které firemní nástroje se hodí či nehodí do skautského prostředí. Jak moc se tedy Junák podobá větší firmě?


Nejprve to vypadalo, že je Junák vlastně úplně jiný, ale když se člověk trochu pozastaví a zamyslí se...Jaká je to "firma"? ...tak třeba dojde k následujícím bodům:

• Na začátku stál jeden jediný člověk, který poznal něco fascinujícího a měl velkou vizi 
• Jedná se o mezinárodní globální společnost s historií v desítkách let 
• V každém státě funguje síť nezávislých poboček a každá pobočka má velkou vlastní autonomii
• Pro práci v ní je třeba dodržet celou řadu standardů jako je povinná kvalifikace, logotyp, atd. 
• Organizace má několik znalostních stupňů barevně od sebe označených
• Pro práci ve vedení pobočky je nezbytné projít si předchozí stupně
• Většině lidí ve společnosti pracujících není ani 30 let
• Povýšením o stupeň se zvýší míra zodpovědnosti, ale ocenění zůstává více méně stejné
• Základem motivace je fakt, že se jedná o dobrou partu
• Práce jednotlivce má význam jako příspěvek do velkého soukolí
• Existuje centrála, která se stará o marketing společnosti v daném státě
• Úlohou centrály je také nalézat nové produkty a vylepšovat ty staré
• Každá pobočka odvádí centrále určitý poplatek za každého svého "klienta"

Máte před očima tu "firmu"? Vidíte její logo? Výborně.. tak teď Vám mohu prozradit, že se nejedná o znak skautů ale o žlutý emblém tvaru písmene M na červeném pozadí. Ano, popisoval jsem společnost McDonald - světoznámou síť rychlého občerstvení. 


Nevěříte? Tak se podívejte na tento článek a stránky a nebo se podívejte na následující citace...

• Na začátku stál jeden jediný člověk, který poznal něco fascinujícího a měl velkou vizi ...V roce 1954 Ray Kroc se setkává s bratry McDonaldovými a je fascinován jejich konceptem rychlého občerstvení...
• Jedná se o mezinárodní globální společnost s historií v desítkách let ... V roce 2003 McDonald's provozuje přes 30 000 restaurací ve 121 zemích světa.
• V každém státě funguje síť nezávislých poboček a každá pobočka má velkou vlastní autonomii
  ... v systému franchisingu vlastní každou restauraci jiný majitel. 
  
• Pro práci v ní je třeba dodržet celou řadu standardů jako je povinná kvalifikace, logotyp, atd. ...McDonald´s funguje podle amerických standardů. Vaše práce se sleduje a také okamžitě hodnotí.
• Organizace má několik znalostních stupňů barevně od sebe označenýchzelené označovalo začátečníka, modrá člověka, který skončil zácvik, není ale dost zkušený. Následovala žlutá - to byl ten,  kdo sice už zvládal vlastní práci, ale nedokázal vést kolektiv, červenou si na triko mohli pověsit aspiranti na trenéra, bílá byla trenérská a zlatou se mohli chlubit již zmínění manažeři. 
• Většině lidí ve společnosti pracujících není ani 30 let..Většině lidí, kteří v americkém fastfoodu pracují, není ani třicet. Tak to funguje všude na světě...
• Povýšením o stupeň se zvýší míra zodpovědnosti, ale ocenění zůstává více méně stejné...manažer ale nebyl ničím jiným než vedoucím směny. Od ostatních se lišil hlavně tím, že nemusel nosit kšiltovku a měl na košili zlatou placku s vyrytým jménem
  ... každé povýšení znamenalo také dvě koruny na hodinu k platu...
• Pro práci ve vedení pobočky je nezbytné projít si předchozí stupně... Cesta ke zlaté cedulce ale nebyla jednoduchá. "Fungovala tam přesná hiearchie," popisuje...
• Základem motivace je fakt, že se jedná o dobrou partu...Byli tam dobrý lidi. Rozuměli jsme si, všichni byli mladí. Chodili jsme spolu do hospody.
• Práce jednotlivce má význam jako příspěvek do velkého soukolí ...Pracovat pro McDohald´s znamená být součástí součástí soukolí, jehož částmi jsou jednotliví zaměstnanci
• Existuje centrála, která se stará o marketing společnosti v daném státě
• Úlohou centrály je také nalézat nové produkty a vylepšovat ty staré
• Každá pobočka odvádí centrále určitý poplatek za každého svého "klienta"...Stává se zároveň součástí systému McDonald's, který mu umožňuje využít veškerých výhod z toho plynoucích, např. centrálního nákupu, marketingových kampaní McDonald's a veškerého dalšího know how spojené se značkou McDonald's
  ....je povinen dodržovat standardy společnosti v oblasti kvality, servisu a čistoty a odvádět poplatky z pronájmu prostor a za poskytnutí franchise, které odpovídají určitému procentu z obratu restaurace.

Chcete mi napsat, že jste si představovali úplně něco jiného? Rozumím a souhlasím. Netvrdím, že Junák je stejný jako McDonals, ale přesto.. podívejte se na výše napsané body a zamyslete se, zda přeci jenom neobjevíte nějaké společné rysy. Podle mne má Junák blíže k firmě než-li jsme si ochotni vůbec připustit.

V jakém světě žijeme? Kdo může za tu komplexnost?

V jakém světě to žijeme? Zdánlivě jednoduchá otázka, ale když se chvíli zamyslíte byť nad malou částí složitostí - lidské civilizaci čítající přes 6 000 000 000 jedinců - tak mi vysvětlete tu záhadu, že to celé funguje. Kdo může za tu komplexnost?

Odpověď na tuto otázku jsem získal čirou náhodou. Při svém pobytu na projektu v Pittsburghu jsme o víkendech podnikli řadu výletů do blízkého či vzdáleného okolí. Jeden z nich nás zavedl i do městečka Beaver Townu, kde jsme nenašli průvodcem slibované muzeum. Ukázalo se, že výstavní síň v místní knihovně je zavřená, a tak jsme aspoň navštívili antikvariát o patro výše. A tam jsem za 1 USD koupil knihu "The Dilbert principles". Zatím moje nejlepší investice. Autorem knihy je Scott Adams, který píše slavný a poměrně vtipný strips komix http://www.dilbert.com/ vycházející i česky na stránkách http://ekonomika.idnes.cz/dilbert.asp. A kniha obsahuje následující myšlenku, která vše objasňuje.

Nejprve bylo hodně-hodně-hodně-dlouho na Zemi úplné mrtvo plné lávy a kyselých dešťů. Pak se to trochu uklidnilo, ale i tak samovolným přírodním procesům trvalo neskutečně dlouho, než-li od něčeho jednobuněčného postoupily k složitějším variantám organizmů. Pak vznikly dvě oddělená pohlaví, které umožnili kombinovat různé geny (největší vynález evoluce!). A poté se to již rozeběhlo a organizmy postupně stávaly složitějšími a složitějšími. Časem řada druhů vymírala a ustupovala novým. Vlastně 99,9% všech existujících organizmů vyhynulo a víme o nich pouze ze zkamenělin či jiných nalezených fosilních ostatků. Je to překvapivě vysoké číslo, ale na druhou stranu život na zemi existuje již hodně dlouho a občas holt nějaký meteorický či jiný zásah vyvolal rapidní změnu. Posledním pokusným vzorkem jsou primáti. Prosadili ovšem pouze v některých oblastech během posledních pár milionů let. Dalo by se říci nic moc. Před pár stoletími ovšem došlo však k další revoluci, která změnila svět.

V každé generaci existuje totiž pouze několik geniálních jedinců - deviantů. Takový nápad, jako je třeba "princip páky", může vymyslet tak jeden z milionu. A i pro náš rod primátů byl základem úspěchu po desítky tisíc let jednoduchý nástroj, jako je oštěp. V podstatě má jedinou vlastnost - ostrý konec. Na pochopení tohoto je naše myšlenková kapacita dostatečná. Postupně se také primáti dopracovali k primitivní řeči, ale jen stěží přežívali v konkurenci ostatních zvířat. Průměrný věk dožití pořád činil sedm let. A pak se to stalo. Nějaký velmi chytrý deviant vynalezl písmo a o dvě mrknutí později (z pohledu přírody opravdu zlomek existence života) píši tuto zprávu na svém notebooku a létám letadlem přes půl světa na dovolenou. Došlo ke změně, která způsobila že teď dominuje člověk nejen planetě Zemi.

Pokud totiž jen jeden člověk z milionu je schopen vymyslet něco tak geniálního jako je písmo, tak ve společnosti čítající pár set či nejvýše tisíc jedinců žijících někde v jeskyni či primitivním osídlení není příliš velká šance že by se jeho geny výrazněji prosadily. Jenže právě vynález písma, později umocněný knihtiskem, způsobil, že takto intelektem nadaní jedinci (devianti) si dokázali sdělovat své nápady. Evoluce byla ošizena. Zrodila se technologie. Komplexita lidské společnosti začala růst geometrickou řadou. A od té doby jsme my průměrní lapeni do pasti. Všechno je větší a lepší. Jen naše mozky jsou pořád stejné. Všechny ty vědecké teorie, ekonomické modely, investiční nástroje, složité programy, lékařské přístroje, ... jsou vymyšleny pouze neskutečně malým procentem super inteligentních deviantů. Všichni ostatní jsme jen ve vleku a snažíme se přežít, jak můžeme. Svět je pro nás příliš komplikovaný. Jsme na planetě, kde přes šest miliard lidí žijí v civilizaci vyprojektované několika tisíci ohromně inteligentními devianty.

Jak by ovšem vypadal výsledek, když bychom chtěli navrhnout civilizaci podle schopnosti průměrného jedince? Co všechny plně zapojit do tvorby, nechat je participovat, nechat je si navrhnout svůj svět? Jak by to dopadlo? Bojím, by civilizace nabrala podoby předmětu s jedním ostrým koncem. Tomu totiž všichni rozumíme.

A stejně tak se bojím, že pokud dojde ústředí Junáka k rozhodnutí vypracovat Rozvojový plán (Strategii) participativním způsobem, tak skončíme s něčím podobně složitým a použitelným. Od jednoho z šéfů skautské výkonné moci jsem totiž slyšel že "nevěří na geniální jedince". A tak doufám, že výsledek zapojení všech nebude moc velký. S oštěpem v ruce se totiž velmi špatně cestuje autobusem MHD.