neděle 27. července 2014

Je skutečně Skauting pro život?

Již pár let tu máme něco, čemu říkáme Nový program. Je to projekt, který již není zas tak nový a postupně aktualizoval výchovné prostředky tak, aby „odpovídaly současné době a zájmům dnešních dětí a mladých lidí“. Posunuli jsme se tedy na cestě k naplnění hesla Skauting pro život? Například samotné stezky jsou dobré, ale jak to že tolik oddílů má problémy s jejich používáním? Dokonce jsou v rámci předsněmovní diskuze přijímána usnesení nabádající k určitému programovému návratu. Jak to?
Téma se v mé mysli objevilo díky tomu, že předsněmovní diskuze poskytuje určitou zpětnou vazbu od našeho skautského lidu k předloženým tématům, takže je určitě dobré se podívat na usnesení přijatá na sněmech různých úrovní. Mimochodem delegáti VSJ již dostali poměrně obsáhlý materiál, který je seskupuje, vyhodnocuje a doporučuje, které z nich projednat na VSJ. Přeji příjemné počtení.
Jedním z uneseních 
diskutovaných na sněmu A.B.Svojsíka byl i podnět schválený na ORJ Praha 2. Usnesení je samo o sobě je příliš dlouhé a složité, než-li by mohlo být snadno schváleno v čase mu vymezeném na krajském sněmu, ale obsahuje zajímavý a důležitý podnět.
Stručně řečeno usnesení chce… Praktický skautský program, při kterém se něco naučím, něčeho dosáhnu, něco vyrobím, postavím, důraz na rozvoj tělesné zdatnosti a praktických dovedností, měřených reálnými výkony a hmatatelnými výsledky, místo diskuzí „za pecí“.
Proč někdo žádá něco takového? Vyvolává to dojem, že změna stezek přinesla na místo realizačních programů pouze diskuze. A z určitého pohledu tomu tak je. Pod heslem Skauting pro život byla zařazena využitelnější témata v běžném občanském životě, než-li vždy zmiňovaná morseova abeceda. Jejich obsah je však často méně „hmatatelný“ a to zejména nové „kategorie“ cílů nazvané postoje (které je často potřeba zformulovat v diskuzi), ale hlavní příčinu vidím jinde. Samotný projekt nového programu přinesl zejména seznam toho, na co se při výchově zaměřit, příklady aktivit, ale nikoliv již pestrou paletu praktických programů jež by mohl vedoucí použít. Podpůrné metodiky se sice zaměřují na pomoc pro vedoucího, ale v jednotlivých oblastech upřesňují, co by měl dětem předat, ale jen málo napovídají jak a tak ponechávají na bedrech vedoucího úlohu si to vymyslet. A není to zrovna jednoduchá záležitost.
Co to má za důsledek? V dnešní době „nedostatku času“ pak vedoucí na místo důkladnější přípravy programu zvolí „školní“ styl předávání kompetencí – tj. něco jím povím nebo v rozhovoru ověřím, jestli splnili, co mají. Takže pak například může dojít k tomu, že si povídají o tom, jak užitečná je ve společnosti spolupráce a děti vymýšlí a na papír sepisují různé nápady, čím by mohly pomoci ostatním. Nestačí zkrátka říci obligátní „… pustí staršího člověka sednout v MHD“. V oddílu jsme na místo toho poslali děti po družinách do města, aby skutečně někomu pomohly. Rozmrzelé obličeje (nikomu z kluků se z tábora nechtělo, ale na konec vyrazili) při návratu vystřídali nadšené obličeje, protože zjistili, že lidé pomoc dokáží ocenit a stává se pak příjemnou záležitostí. I přesto, že jsme zakázali brát odměnu, tak se družiny vrátili s náručí koláčků, pytlem jablek, atd. protože nedokázali odmítnout dar za jejich pomoc. Aktivita tak byla praktická a měla smysl.
Bojím se, že se dnešní skautský program se leckde stává povrchnější a kritika v usnesení Prahy 2 pak oprávněná… Dobrou ilustrací odklonu od opravdových výkonů a zážitků jsou nové stezky. Většinou si není těžké vybrat tak, že se není nutné zatěžovat znalostmi ani obtěžovat výkony, stačí pouze diskutovat nebo demonstrovat postoje.
Jen málo kdo je dostatečně zdatný a má dost času vytvořit aktivitu kombinující několik kompetencí naráz a to prakticky. Řada vedoucích se pak obrací zpět k minulosti, k tomu co znají a byť není pro děti to nejpřínosnější obsahově, tak je atraktivnější zpracováním.
Osobně to vidím jako velkou škodu, protože skauting by neměl učit jen znalosti využitelné v lese a v době přírodních katastrof. Stezky a metodiky skvělé, ale sami o sobě zřejmě nestačí. Chce to zkrátka ještě pořádnou příručku plnou praktických programů, jež usnadní vedoucím práci!

Žádné komentáře:

Okomentovat