Hlavním motem by mohlo být rodiče a děti skautují společně! Co to však znamená pro děti a co pro dospělé? Jaké mohou být základní předpoklady úspěšného fungování? Neblížíte se také věku, kdy „zakládáte“ rodinu a přemýšlíte, co to bude znamenat? Pokud Vás aspoň jedna z otázek zaujala, tak si přečtěte následující úvahu, jež vychází z textu publikace Oldskautům na cestu od Mirka Vosátky (Grizzlyho) a kolektivu autorů jež 22 po své poslední reedici neztrácí na aktuálnosti.
Co přínáší rodinný skauting?
Běžný skautský program je připraven tak, aby jej mohly absolvovat děti samostatně pod vedením staršího kamaráda z oddílu či jeho vedoucího. A to klade určité nároky na jejich samostatnost a tedy i jejich věk.
Některé oddíly sice berou do svých řad i předškolní děti (u nás nas ředisku se i na to specializují), ale obvyklá hranice bývá 5 let. Program bývá přizpůsoben věkové kategorii, ale ty mladší ještě potřebují individuálnější péči a přístup – nesmí nevadit, že se něco opozdí, odloží, a tak vůbec. Navíc jsou děti v tak útlém věku na své rodiče též hodně citově vázané a zde vzniká prostor pro rodinný skauting, kdy mohou prožít společná dobrodružství.
V dnešní době malých rodin je významným aspektem sociální kontakt dětí. V širším společenství rodin se děti vzájemně vychovávaly, učily se spolupracovat, prosazovat vlastní zájmy. Dnes jsou rodiny mnohem menší; často s jedním dítětem, bez bližších vztahů k jiným osobám a v jisté izolaci od sousedského okolí. Právě společenství několika spřátelených rodin může vytvořit nápravnou sociální zkušenost do života. Ve styku s jinými dětmi se dítě učí vzájemně srovnávat – co již umí, v čem je lepší, obratnější či rychlejší a naopak poznává své obtíže a slabiny a je motivováno ostatní „dohánět“ či napodobovat, ale také menší děti učit a do jisté míry se o ně starat. Vytváří se tak předpoklady pro budoucí jasnou totožnost a pro budoucí sebepoznání.
Dalším důvodem pro pěstování rodinného skautingu z pohledu rodičů je udržet kontakty s přáteli a vrstevníky. Spolu s programem pro děti se také rozvíjejí programy pro rodiče. Jde o to, aby se vytvořily pevné skupiny rodičů, které jsou spojeny přátelskými vazbami a spolupracují i potom, až jejich děti dorostou do věku skautského a roverského. Děti své výchozí rodiny postupně opouštějí, což bývá spojeno s mnoha problémy generačními, a skupina rodičů opět potřebuje vzájemnou oporu a vlastní zázemí.
Jak takový rodinný skauting vypadá?
Záleží samozřejmě na rodičích a jejich aktivitě. Program může být opravdu hodně pestrý. Hlavním tahounem bývají matky, jež jsou doma s dětmi na mateřské/rodičovské. Mají lepší časové možnosti se průběžně setkávat, plánovat a přípravovat. Důležité je to, aby byl program připraven tak, aby jim vyhovoval. Ze zkušeností se ukazuje, že pro úspěšnou činnost je důležitější než stáří rodičů, přibližně stejný věk dětí (optimálně 3–6 let). Důležitou částí programu klubu podporující soudržnost každé rodiny je společná činnost rodičů s dětmi – hudební, výtvarná, sportovní.
Zejména je třeba si uvědomit, že family skauting není pouze pro děti, jak bývá někdy mylně chápáno. Kromě programu pro děti je důležitý čas, kdy rodiče mají svůj program a o děti se stará jen „služba“. Osvědčilo se nejenom pořádání rodinných táborů, ale i bohatá celoroční činnost: návštěva výstav a koncertů, společný Mikuláš, jedno- i vícedenní výpravy (táta nese velký batoh, máma tlačí kočárek) či jen obyčejné odpolední posezení.
V tuto chvíli bohužel zatím není na toto téma ucelená podpora ze strany ústředí Junáka (například formou příruček, pracovních listů, her a dalších nástrojů), ale věřím, že se to brzy změní. Členstvo dospívá, a tak již teď funguje po celé republice několik skupin rodinného skautingu, jež dává možnost neztratit ze skautského hnutí mladé lidi, kteří založili rodinu, a nebo přitáhnout nové rodiče s malými dětmi, kteří chtějí prožít něco navíc.
Příspěvky
rip
OdpovědětVymazat