Potřebuje skauting organizaci?

Jak se skautské hnutí liší od skautské organizace? K čemu organizaci vlastně máme? Potřebujeme ji?

Dobré by bylo si na začátek upřesnit, co pod kterým významem myslíme. Internetová encyklopedie Wikipedia nám prozradí význam slova Organizace. Takže...
Organizace je buď formální skupina lidí se společnými cíli, nebo se tak označuje činnost, která je součástí procesu řízení (tj. organizování). Slovo samotné pochází z řeckého "ὄργανον", což znamená nástroj.
Pro popis slova hnutí musíme nahlédnout do anglické verze na slovo "movement". Zde se ve volném překladu dozvídáme, že...
Hnutí (ve společenském významu) představují různé druhy skupinových aktivit. Velký počet neformálních seskupení jednotlivců, případně organizací, které se zaměřují na specifický společenský či politický problém. Jinými slovy uskutečňují či se naopak brání společenským změnám.

Tak, teď je jasné v čem je rozdíl. K hnutí se lidé samovolně přihlásí a odhlásí. Na druhou stranu organizace je něco účelově založeného a udržovaného a něco jednoznačně vnímáno jako nástroj pro prosazení cílů. Dobře, ale proč by pro šíření skautských myšlenek měla být potřeba organizace? Možná by stačilo něco na způsob "frančízingu" - tj. za malý poplatek nechat využívat loga, kroj mít několik málo společných prvků jako je ústřední databáze a třeba nějaké to heslo "Opravdu dobrý oddíl". Chceme však dělat skauting takto? Bojím se, že mnoha oddílům by to vyhovovalo. Jejich vedoucí ví nejlépe, jak by oddíl měl vést a cokoliv navíc je vlastně na překážku. Můj pohled na naši snahu je ovšem jiný. Přál bych si, aby naše skautská organizace byla elitní mezi těmi všemi, které pracují s dětmi, mládeží a lidmi vůbec. Aby všechny ostatní konkurenty v oblasti předčila svou kvalitou.

Ano, jestli se má skauting prosadit proti jiným a mnohdy velice atraktivním zájmovým kroužkům (a z pohledu většiny rodičů jsme kroužek, co si budem namlouvat), tak je to právě svojí kvalitou. A kvalita bohužel není zadarmo ani v případě organizace Junák svaz skautů a skautek ČR. Kvalita stojí hodně času a úsilí. K tomu směřují všechny ty povinně vyžadované věci, aby vůdce oddílu měl patřičnou kvalifikaci. A to ne jen díky své praxi v oddílu či na středisku, ale i účasti na vzdělávacím kurzu se něco přiučil. Samozřejmě by měl mít kurz první pomoci a od lékaře razítko, že je schopen pracovat s dětmi (to už chce stát po všech, ale Junák to chtěl odjakživa). A také aby ten, kdo by je měl něco učit, také něco sám uměl (instruktorská kvalifikace). A nejlépe, aby se každý trvale dozvídal o nejnovějších trendech nejen v táboření, ale i v pedagogice atd (semináře, vzdělávací akce a výměny zkušeností). A také měl v pořádku papírování na tábory a splnil vše potřebné (hospodaření, organizace, atd.).

Požadavky se na nás vrší ze všech stran. A co s tím? Jít jinam, kde takové nároky nemají? Jistě, ale když si srovnáte vývoj počtu členů u ostatních, tak to jednoznačně mluví v jejich neprospěch. Je třeba si uvědomit, že rozdíl mezi tím úspěšným a tím, kdo je úspěšný jen z poloviny, nemusím být dvakrát víc práce. Někdy stačí být jen o trochu lepší (třeba přijímačky na školu či do zaměstnání) a výsledek je diametrálně jiný. Organizace je nástroj na prosazení kvality a také možnost jak využít "úspory z rozsahu". Tj. poučme se od jiných. Využijme jejich znalostí. Možná, že někomu by hnutí stačilo, ale já jsem pro organizaci, která mi pomůže. Naučme se používat naši organizace k tomu, abychom dělali skauting opravdu kvalitně. Věřejnost pak na místo "Skauting pro život" uslyší třebas "Kvalitní skauting pro opravdový život".